Aktuální informace

Co nás čeká 

  • 10. 2. 2025 - členská schůze - vlastní promítání
  • 3. 3. 2025 - Miroslav Sochůrek: Argentina 2024 (austrokaktusy)
  • 7. 4. 2025 - Miroslav Cipár: nové druhy substrátů pro pěstování rostlin
  • 11. 4. - 13. 4. 2025 - S l e z s k é   k a k t u s o v é   d n y

Ostník

Ostník 2023 je na těchto stránkách dokompletován a celý ročník 2024 je jako vánoční dárek k dispozici od 15. 12. 2024. Ostník v nové podobě od roku 2025 bude na stránky dáván minimálně s půlročním zpožděním. Zájemci o čerstvé informace si objednají předplatné papírové verze v klubu. 

Hledání Fričových hybridů

Chtěl bych se touto cestou obrátit na co nejširší okruh zájemců o naši společnou zálibu s prosbou o pomoc. Už několik let se s kamarády zabýváme pátráním po původních rostlinách Fričova "umělého rodu" Pragochamaecereus. Asi od roku 1933 experimentoval A. V. Frič jako první s hybridizací Chamaecereus silvestrii s dalšími jihoamerickými i severoamerickými rody kaktusů. Při pokusech používal radium, UV záření, výsledky také ovlivňoval různými chemickými látkami a fyzikálními vlivy. Domníval se, že takto vzniklé rostliny vyvrací svými vlastnostmi platnost Mendelových zákonů. O průběhu a podmínkách pokusů se bohužel nedochovalo příliš mnoho informací. Ve Fričově herbáři se ale zachoval poměrně bohatý fotografický a rostlinný materiál. Fotografie jsou černobílé, popisy strohé a barva květů s časem vymizela. Zmínky o rostlinách (Frič je často pojmenovával po svých přátelích) jsou k nalezení také v dobových i novějších tiskovinách a cenících (některé výpěstky byly komerčně nabízeny).

 Mezi rostliny pojmenované, které se nám podařilo ve sbírkách objevit, patří Pchc. Kantor Martínek, Pchc. Ing. K. Kreuzinger (obě v BZ Praha) a Pchc. Prof. Dr. Kavina (kavinai) ze sbírky Z. Červinky. Stále naopak neúspěšně hledáme Pchc. Eduard Klaboch. Na barevném snímku je zachycen v Crkalově knize Lovec kaktusů, bohužel bez informace o místě vzniku fotografie. Barevná fotografie je také v knize Miniaturní pouště od J. Gratiase (sbírka J. Berana z Českých Kopist). Tato sbírka už dnes neexistuje. Rostlina se ale v 80. letech ve sbírkách prokazatelně nacházela. Další v pramenech zmiňované pojmenované Fričovy hybridy jsou: Čeněk Mareš, Hugo Sočnik, Floricoltore Hugo Stern, Friedrich Bödeker, senátní prezident Čabrada, sekč. chef. Výborný, konšel Vošický, poslanec Chmelík, prof. Dr. Levit, Dr. Vl. Dědek. Ve sbírkách se nacházejí i rostliny pojmenované podobným stylem (např. Jaroslav Krůta), ty jsou ale výpěstkem Z. Červinky z Čelákovic, který se křížením také intenzivně zabýval. Objevili jsme též rostlinu Pchc. Maria Kowig (sbírka Pavla Hajna), o které se traduje, že pochází od Friče. Toto jméno není ale k dohledání v žádných dobových materiálech. Lze sem přiřadit i dvě rostliny z BZ Praha označené AVF 17 a 19. Veškeré rostliny se do BZ Na Slupi nejspíše dostaly přičiněním J. Ullmanna, dřívějšího kurátora sbírky kaktusů a sukulentů.

Druhou skupinou jsou rostliny beze jména, ale původem ze starých sbírek, často s návazností na Friče. Původ tedy nejistý, ale pravděpodobný. Několik rostlin z Rektoříkovy sbírky, 2 rostliny od p. Haníka (původ p. Lazecký, Havířov), 3 rostliny (p. Šejvl, Praha), rostliny původem od p. Vojty z Pardubic, 2 rostliny označené AVF od p. Sobotky ze Sadské (okruh Čelákovických kaktusářů). 

Rostliny, které stále hledáme jsou: Rostliny z článku p. Klikara v č. Kaktusy 4/1997 – červený květ s tmavým jícnem a rostlina s malými stonky, původem ze sbírky p. Karmazína z Radouše, Fričova současníka (sbírka p. Klikara). Pchc. Eduard Klaboch viz výše. Rostliny ze staré sbírky p. Wildmanna ze Starého Rybníka u Františkových lázní. Pravděpodobně měl ve své sbírce rostliny od K. Kreuzingera. Dále jakékoliv doplňující informace o Pchc. Maria Kowig. Informaci o barvě květu Pchc. Prof. Dr. Kavina z dobových zdrojů (jen sdělení p. Červinky). Samozřejmě nás zajímají i jakékoliv jiné informace o výše zmíněných rostlinách, případně tipy na další potenciálně Fričovy hybridy. Díky za jakékoliv nápady, postřehy a tipy k tématu. Přijde nám škoda, aby se tento magický kousek kaktusářské historie nadobro ztratil. Před 20 lety by bylo pátrání asi snazší a úspěšnější, ale i teď bychom rádi zachránili a do sbírek opět více rozšířili, co se dá.

Doplňující informace a fotografie naleznete také na http://www.incact.cz/index.php/2019/zari-2019-209/316-patrani-po-pragochamaecereusech. Případné informace k danému tématu o Pragochamaecereus Frič 1933, ale i dalším hybridům spojených se jménem A. V. Friče, jako byly např. Pragolobivia Frič 1934, Pragonotocactus Frič. 1934 nebo Pragoaureilobivia Frič. 1934, napište prosím na následující e-mail: Přemysl Drápela – premda.drap@seznam.cz

Přemysl Drápela

Nové články

V červenci byl zveřejněn článek o výstavě a o zájezdu. Najdete je v odpovídajících sekcích.

Reklama

Zlatý Alberto 2019

Přečtěte se článek o setkání přátel u Ing. Vícha u příležitosti udělení ocenění Zlatý Alberto 2019.

Výzva členům

Chcete pestřejší webové stránky? Přispějte několika informacemi o sobě a své sbírce do sekce Členové. Informace zašlete administrátorovi. 

Pavel Klouda

Delospermy Lumíra Krále

Nejen kaktusy živ jest kaktusář. Když rozkvetou na zahradě delospermy, je na co koukat. Klepněte na Delo_2014.

Výsledky anket

2021

Jaký je můj postoj k očkování proti Covid 19?

1. Očkování se nemohu dočkat 40 
2. Určitě se očkovat nenechám 21
3. Očkovat se někdy nechám 19
4. Uvažuji o tom 16
5. Nejsem o tom zatím přesvědčen 15

2013

Stojí kaktusaření hodně mého času?

1. Ano, dělí se o něj poctivě s dalšími mými zálibami 219
2. Ano, věnuji mu všechen volný čas 170
3. Ne, ale kaktusy určitě nezanedbávám 146
4. Ne, a proto mi kaktusy většinou odejdou 112
5.  Ne, ale má kaktusy zanedbávání nějak přežívají 109
6. Ano, věnuji mu většinu ze svého volného času 100

2012

Kaktusářův věk

1. Mám mezi 51 a 60 lety                                           141
2. Mám méně než 20 let 135
3. Mám mezi 41 a 50 lety 122
4. Mám mezi 31 a 40 lety 118
5. Mám mezi 20 a 30 lety 101
6. Je mi víc než 71 let 080
7. Mám mezi 61 a 70 lety 073

Kaktusaření je oblíbený koníček mužů. Je to pravda?

1. Jsem kaktusář 306
2. Jsem kaktusářka 206

2010 - 2011

Jako milovník kaktusů nejraději:

 
1. Vysévám semínka a těším se co z nich vyroste 203 
2. Pozoruji virtuální krásu rostlin na www stránkách věnovaných kaktusaření 161
3. Cestuji po kaktusářských akcích a obdivuji sbírky 151
4. Kochám se pohledem na rostliny a těším se až rozkvetou 145
5. Přesazuji rostliny a hledám pro ně ideální místo 118
6. Jezdím (jezdil bych, kdyby..) na naleziště, kde rostou přímo v přírodě 113

Pavel Klouda

Hrozba kriminalizace kvůli meskalinu končí !

Vážení
přátelé, po téměř dvouletém úsilí mohu sdělit pěstitelům kaktusů pozitivní
zprávu týkající se změny nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely
trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a
houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství
větší než malé ve smyslu trestního zákona. Opětovně jsem počátkem letošního
roku kontaktoval ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila a požádal ho, aby v v
rámci vyhodnocení dopadů výše uvedeného nařízení vlády nechal posoudit výhrady
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (SČSPKS) vůči
nařízení vlády č. 455/2009 Sb. , které jsem současně, jménem SČSPKS,
zformuloval. Na základě vyhodnocení dopadů, byl usnesením vlády č. 281/2011 ze
dne 20.4.2011 uložen ministru spravedlnosti úkol, aby předložil vládě do
31.10.2011 návrhy změn nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Expertní skupina
identifikovala možné aplikační problémy předmětného nařízení a zpracovala návrh
změny. K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřily všechny dotčené rezorty bez
zásadních připomínek. Návrh je tak vládě ČR předkládán bez rozporu. Pro nás
kaktusáře dochází k významné změně, když z přílohy č. 1 nařízení vlády č.
455/2009 Sb. se vypouští rostliny
obsahující meskalin.
Úsilí výboru SČSPKS bylo tímto završeno. Lofofory
bychom měli opět pěstovat bez obav z kriminalizace pěstitelů.

Jarda Vích

Latinské popisy – diagnózy zrušeny!

O zrušení latiny se jednalo asi 20 let, návrh na zrušení povinné latiny a zavedení angličtiny  3x na  Botanických Kongresech neprošel, nakonec vloni prošel, prosadili si to Američané, aby se nemuseli s latinou trápit.

Latina byla zavedená jako povinná v roce 1935 za účelem odstranění balastních popisů. Do roku 1935 bylo možno publikovat nové druhy v jakémkoliv národním jazyce a prakticky kdekoliv, v novinách, cestopisech...

Vezměte si třeba Friče, který napsal v nějakém cestopise že našel v Andách rostlinu, byla malá a kvetla červenými květy, Frič dostal horskou nemoc puno z řídkého vzduchu a starala se o něj servírka v hotelu, a on z vděčnosti to po ní nazval. Tedy jméno to má, popis taky. Tyhle popisy byly do r. 1935 sice platné, ale nanic. Typ, typifikace, uložení typu v herbáři v roce 1935 ještě neexistovaly. Zavedením povinné latiny byli autoři nuceni popisovat v odborných botanických časopisech, většinou redigovaných a recenzovaných, odpadly popisy v nedělní příloze Národní politiky, cestopisech a v různých podobných publikacích.

Nový Kód platný od letošního roku jsme ještě neviděli, nikdo neví, co tam všechno změnili, ty změny jsou na těch pravidlech nejhorší a způsobují další, nechtěné a netušené změny ve jménech jinde.

Platí však, že od ledna letošního roku postačí stačí popis (diagnóza) v angličtině, ta je však povinná!

Jiří Zázvorka, Bot. ústav ČAV