Co nás čeká 

• 2. 6. 2025 - Jan Novák: Argentina
• 4. 6. – 6. 6. 2025 - výstava kaktusů ve Stanici přírodovědců
• 20. – 23. 6. 2025 - zájezd do slovenských sbírek

Výstava 2025

Slezské kaktusové dny

Několik fotografií z povedené akce najdete v sekci Články.

Ostník

Ostník 2023 je na těchto stránkách dokompletován a celý ročník 2024 je k dispozici. Ostník v nové podobě od roku 2025 bude na stránky dáván minimálně s půlročním zpožděním. Zájemci o čerstvé informace si objednají předplatné papírové verze v klubu. 

Hledání Fričových hybridů

Chtěl bych se touto cestou obrátit na co nejširší okruh zájemců o naši společnou zálibu s prosbou o pomoc. Už několik let se s kamarády zabýváme pátráním po původních rostlinách Fričova "umělého rodu" Pragochamaecereus. Asi od roku 1933 experimentoval A. V. Frič jako první s hybridizací Chamaecereus silvestrii s dalšími jihoamerickými i severoamerickými rody kaktusů. Při pokusech používal radium, UV záření, výsledky také ovlivňoval různými chemickými látkami a fyzikálními vlivy. Domníval se, že takto vzniklé rostliny vyvrací svými vlastnostmi platnost Mendelových zákonů. O průběhu a podmínkách pokusů se bohužel nedochovalo příliš mnoho informací. Ve Fričově herbáři se ale zachoval poměrně bohatý fotografický a rostlinný materiál. Fotografie jsou černobílé, popisy strohé a barva květů s časem vymizela. Zmínky o rostlinách (Frič je často pojmenovával po svých přátelích) jsou k nalezení také v dobových i novějších tiskovinách a cenících (některé výpěstky byly komerčně nabízeny).

 Mezi rostliny pojmenované, které se nám podařilo ve sbírkách objevit, patří Pchc. Kantor Martínek, Pchc. Ing. K. Kreuzinger (obě v BZ Praha) a Pchc. Prof. Dr. Kavina (kavinai) ze sbírky Z. Červinky. Stále naopak neúspěšně hledáme Pchc. Eduard Klaboch. Na barevném snímku je zachycen v Crkalově knize Lovec kaktusů, bohužel bez informace o místě vzniku fotografie. Barevná fotografie je také v knize Miniaturní pouště od J. Gratiase (sbírka J. Berana z Českých Kopist). Tato sbírka už dnes neexistuje. Rostlina se ale v 80. letech ve sbírkách prokazatelně nacházela. Další v pramenech zmiňované pojmenované Fričovy hybridy jsou: Čeněk Mareš, Hugo Sočnik, Floricoltore Hugo Stern, Friedrich Bödeker, senátní prezident Čabrada, sekč. chef. Výborný, konšel Vošický, poslanec Chmelík, prof. Dr. Levit, Dr. Vl. Dědek. Ve sbírkách se nacházejí i rostliny pojmenované podobným stylem (např. Jaroslav Krůta), ty jsou ale výpěstkem Z. Červinky z Čelákovic, který se křížením také intenzivně zabýval. Objevili jsme též rostlinu Pchc. Maria Kowig (sbírka Pavla Hajna), o které se traduje, že pochází od Friče. Toto jméno není ale k dohledání v žádných dobových materiálech. Lze sem přiřadit i dvě rostliny z BZ Praha označené AVF 17 a 19. Veškeré rostliny se do BZ Na Slupi nejspíše dostaly přičiněním J. Ullmanna, dřívějšího kurátora sbírky kaktusů a sukulentů.

Druhou skupinou jsou rostliny beze jména, ale původem ze starých sbírek, často s návazností na Friče. Původ tedy nejistý, ale pravděpodobný. Několik rostlin z Rektoříkovy sbírky, 2 rostliny od p. Haníka (původ p. Lazecký, Havířov), 3 rostliny (p. Šejvl, Praha), rostliny původem od p. Vojty z Pardubic, 2 rostliny označené AVF od p. Sobotky ze Sadské (okruh Čelákovických kaktusářů). 

Rostliny, které stále hledáme jsou: Rostliny z článku p. Klikara v č. Kaktusy 4/1997 – červený květ s tmavým jícnem a rostlina s malými stonky, původem ze sbírky p. Karmazína z Radouše, Fričova současníka (sbírka p. Klikara). Pchc. Eduard Klaboch viz výše. Rostliny ze staré sbírky p. Wildmanna ze Starého Rybníka u Františkových lázní. Pravděpodobně měl ve své sbírce rostliny od K. Kreuzingera. Dále jakékoliv doplňující informace o Pchc. Maria Kowig. Informaci o barvě květu Pchc. Prof. Dr. Kavina z dobových zdrojů (jen sdělení p. Červinky). Samozřejmě nás zajímají i jakékoliv jiné informace o výše zmíněných rostlinách, případně tipy na další potenciálně Fričovy hybridy. Díky za jakékoliv nápady, postřehy a tipy k tématu. Přijde nám škoda, aby se tento magický kousek kaktusářské historie nadobro ztratil. Před 20 lety by bylo pátrání asi snazší a úspěšnější, ale i teď bychom rádi zachránili a do sbírek opět více rozšířili, co se dá.

Doplňující informace a fotografie naleznete také na http://www.incact.cz/index.php/2019/zari-2019-209/316-patrani-po-pragochamaecereusech. Případné informace k danému tématu o Pragochamaecereus Frič 1933, ale i dalším hybridům spojených se jménem A. V. Friče, jako byly např. Pragolobivia Frič 1934, Pragonotocactus Frič. 1934 nebo Pragoaureilobivia Frič. 1934, napište prosím na následující e-mail: Přemysl Drápela – premda.drap@seznam.cz

Přemysl Drápela

Nové články

V červenci byl zveřejněn článek o výstavě a o zájezdu. Najdete je v odpovídajících sekcích.

Reklama

Zlatý Alberto 2019

Přečtěte se článek o setkání přátel u Ing. Vícha u příležitosti udělení ocenění Zlatý Alberto 2019.

Výzva členům

Chcete pestřejší webové stránky? Přispějte několika informacemi o sobě a své sbírce do sekce Členové. Informace zašlete administrátorovi. 

Pavel Klouda

Nejen kaktusy živ jest kaktusář. Když rozkvetou na zahradě delospermy, je na co koukat. Klepněte na Delo_2014.

2021

Jaký je můj postoj k očkování proti Covid 19?

2013

Stojí kaktusaření hodně mého času?

2012

Kaktusářův věk

Kaktusaření je oblíbený koníček mužů. Je to pravda?

2010 - 2011

Jako milovník kaktusů nejraději:

Pavel Klouda

Vážení
přátelé, po téměř dvouletém úsilí mohu sdělit pěstitelům kaktusů pozitivní
zprávu týkající se změny nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely
trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a
houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství
větší než malé ve smyslu trestního zákona. Opětovně jsem počátkem letošního
roku kontaktoval ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila a požádal ho, aby v v
rámci vyhodnocení dopadů výše uvedeného nařízení vlády nechal posoudit výhrady
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (SČSPKS) vůči
nařízení vlády č. 455/2009 Sb. , které jsem současně, jménem SČSPKS,
zformuloval. Na základě vyhodnocení dopadů, byl usnesením vlády č. 281/2011 ze
dne 20.4.2011 uložen ministru spravedlnosti úkol, aby předložil vládě do
31.10.2011 návrhy změn nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Expertní skupina
identifikovala možné aplikační problémy předmětného nařízení a zpracovala návrh
změny. K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřily všechny dotčené rezorty bez
zásadních připomínek. Návrh je tak vládě ČR předkládán bez rozporu. Pro nás
kaktusáře dochází k významné změně, když z přílohy č. 1 nařízení vlády č.
455/2009 Sb. se vypouští rostliny
obsahující meskalin. Úsilí výboru SČSPKS bylo tímto završeno. Lofofory
bychom měli opět pěstovat bez obav z kriminalizace pěstitelů.

Jarda Vích

O zrušení latiny se jednalo asi 20 let, návrh na zrušení povinné latiny a zavedení angličtiny  3x na  Botanických Kongresech neprošel, nakonec vloni prošel, prosadili si to Američané, aby se nemuseli s latinou trápit.

Latina byla zavedená jako povinná v roce 1935 za účelem odstranění balastních popisů. Do roku 1935 bylo možno publikovat nové druhy v jakémkoliv národním jazyce a prakticky kdekoliv, v novinách, cestopisech...

Vezměte si třeba Friče, který napsal v nějakém cestopise že našel v Andách rostlinu, byla malá a kvetla červenými květy, Frič dostal horskou nemoc puno z řídkého vzduchu a starala se o něj servírka v hotelu, a on z vděčnosti to po ní nazval. Tedy jméno to má, popis taky. Tyhle popisy byly do r. 1935 sice platné, ale nanic. Typ, typifikace, uložení typu v herbáři v roce 1935 ještě neexistovaly. Zavedením povinné latiny byli autoři nuceni popisovat v odborných botanických časopisech, většinou redigovaných a recenzovaných, odpadly popisy v nedělní příloze Národní politiky, cestopisech a v různých podobných publikacích.

Nový Kód platný od letošního roku jsme ještě neviděli, nikdo neví, co tam všechno změnili, ty změny jsou na těch pravidlech nejhorší a způsobují další, nechtěné a netušené změny ve jménech jinde.

Platí však, že od ledna letošního roku postačí stačí popis (diagnóza) v angličtině, ta je však povinná!

Jiří Zázvorka, Bot. ústav ČAV