Aktuální informace

Nejbližší schůzky a akce

  • 3. 10. 2016 – členská schůzka s přednáškou. Ing. Rostislav Maloch: Bolivijská stanoviště.
  • 7. 11. 2016 – členská schůzka s přednáškou.
  • 9. 12. 2016 (pátek) – Mikulášská vánoční schůzka, tradičně v restauraci Oáza, přednáška.

Novinky na webu

Fotogalerii výstavy najdete v sekci Výstavy a článek o zájezdu na Slovensko v sekci Zájezdy.

Od ledna 2016: zpřístupnění Ostníků 2014

V sekci Články jsou k dispozici všechna čísla klubového časopisu Ostník ročníku 2014 ve formátu pdf. Některá čísla bylo nutno rozdělit (lze umístit pouze soubor do 10MB). Ostníky mladšího data jsou k dispozici členům v tištěné podobě.

Výzva členům

Chcete pestřejší webové stránky? Přispějte několika informacemi o sobě a své sbírce do sekce Členové. Informace zašlete administrátorovi. 

Pavel Klouda

Porubští kaktusáři

V nedávné době, spíše před nějakým pátkem, v Ostravě působily dva kluby, než došlo k jejich spojení. Proto nelze nevzpomenout letošní výročí Porubských kaktusářů, kteří by oslavili 50 let své činnosti. Vzpomínka s fotografiemi je v této příloze.

Lumír Král

Delospermy Lumíra Krále

Nejen kaktusy živ jest kaktusář. Když rozkvetou na zahradě delospermy, je na co koukat. Klepněte na Delo_2014.

Výsledky ankety 2013

Stojí kaktusaření hodně mého času?

1. Ano, dělí se o něj poctivě s dalšími mými zálibami. 219
2. Ano, věnuji mu všechen volný čas 170
3. Ne, ale kaktusy určitě nezanedbávám 146
4. Ne, a proto mi kaktusy většinou odejdou. 112
5.  Ne, ale má kaktusy zanedbávání nějak přežívají. 109
6. Ano, věnuji mu většinu ze svého volného času. 100

Pavel Klouda

Výsledky ankety 2012

Je pravda, že se kaktusaření stává koníčkem spíše starších, nebo nám vyrůstá mladá kaktusářská generace?

1. Mám mezi 51 a 60 lety.                                           141
2. Mám méně než 20 let. 135
3. Mám mezi 41 a 50 lety. 122
4. Mám mezi 31 a 40 lety. 118
5. Mám mezi 20 a 30 lety. 101
6. Je mi víc než 71 let. 080
7. Mám mezi 61 a 70 lety. 073

Kaktusaření je oblíbený koníček mužů. Je to pravda?

1. Jsem kaktusář. 306
2. Jsem kaktusářka. 206

Pavel Klouda

Výsledky první ankety (2010 - 2011)

Jako milovník kaktusů nejraději:

Pořadí podle klesajícího počtu odpovědí 
1. Vysévám semínka a těším se co z nich vyroste. 203 
2. Pozoruji virtuální krásu rostlin na www stránkách věnovaných kaktusaření. 161
3. Cestuji po kaktusářských akcích a obdivuji sbírky.  151
4. Kochám se pohledem na rostliny a těším se až rozkvetou. 145
5. Přesazuji rostliny a hledám pro ně ideální místo.  118
6. Jezdím (jezdil bych, kdyby..) na naleziště, kde rostou přímo v přírodě.  113

Pavel Klouda

Hrozba kriminalizace kvůli meskalinu končí !

Vážení
přátelé, po téměř dvouletém úsilí mohu sdělit pěstitelům kaktusů pozitivní
zprávu týkající se změny nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely
trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a
houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství
větší než malé ve smyslu trestního zákona. Opětovně jsem počátkem letošního
roku kontaktoval ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila a požádal ho, aby v v
rámci vyhodnocení dopadů výše uvedeného nařízení vlády nechal posoudit výhrady
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (SČSPKS) vůči
nařízení vlády č. 455/2009 Sb. , které jsem současně, jménem SČSPKS,
zformuloval. Na základě vyhodnocení dopadů, byl usnesením vlády č. 281/2011 ze
dne 20.4.2011 uložen ministru spravedlnosti úkol, aby předložil vládě do
31.10.2011 návrhy změn nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Expertní skupina
identifikovala možné aplikační problémy předmětného nařízení a zpracovala návrh
změny. K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřily všechny dotčené rezorty bez
zásadních připomínek. Návrh je tak vládě ČR předkládán bez rozporu. Pro nás
kaktusáře dochází k významné změně, když z přílohy č. 1 nařízení vlády č.
455/2009 Sb. se vypouští rostliny
obsahující meskalin. Úsilí výboru SČSPKS bylo tímto završeno. Lofofory
bychom měli opět pěstovat bez obav z kriminalizace pěstitelů.

Jarda Vích

Latinské popisy – diagnózy zrušeny!

O zrušení latiny se jednalo asi 20 let, návrh na zrušení povinné latiny a zavedení angličtiny  3x na  Botanických Kongresech neprošel, nakonec vloni prošel, prosadili si to Američané, aby se nemuseli s latinou trápit.

Latina byla zavedená jako povinná v roce 1935 za účelem odstranění balastních popisů. Do roku 1935 bylo možno publikovat nové druhy v jakémkoliv národním jazyce a prakticky kdekoliv, v novinách, cestopisech...

Vezměte si třeba Friče, který napsal v nějakém cestopise že našel v Andách rostlinu, byla malá a kvetla červenými květy, Frič dostal horskou nemoc puno z řídkého vzduchu a starala se o něj servírka v hotelu, a on z vděčnosti to po ní nazval. Tedy jméno to má, popis taky. Tyhle popisy byly do r. 1935 sice platné, ale nanic. Typ, typifikace, uložení typu v herbáři v roce 1935 ještě neexistovaly. Zavedením povinné latiny byli autoři nuceni popisovat v odborných botanických časopisech, většinou redigovaných a recenzovaných, odpadly popisy v nedělní příloze Národní politiky, cestopisech a v různých podobných publikacích.

Nový Kód platný od letošního roku jsme ještě neviděli, nikdo neví, co tam všechno změnili, ty změny jsou na těch pravidlech nejhorší a způsobují další, nechtěné a netušené změny ve jménech jinde.

Platí však, že od ledna letošního roku postačí stačí popis (diagnóza) v angličtině, ta je však povinná!

Jiří Zázvorka, Bot. ústav ČAV