Nejbližší schůzky a akce

• 1. 10. 2018 – členská schůzka s přednáškou - Jaromír Chvastek - Jižní Afrika
• 5. 11. 2018 – členská schůzka s přednáškou (bude upřesněno)
• pátek 7. 12. 2018 – Mikulášská schůze, v 16. hodin, restaurace Oáza

Od ledna 2018 zpřístupněny Ostníky 2015 a 2016

V sekci Články jsou k dispozici všechna čísla klubového časopisu Ostník ročníku 2015 a 2016 ve formátu pdf. Ostníky mladšího data jsou k dispozici členům v tištěné podobě.

Ročenka 2017 z Trnavy

Přinášíme možnost pročít si ročenku_2017 našich kaktusářských přátel z Trnavy.

Zájezd 2017

Článek a fotografie ze zájezdu do severních Čech je k nahlédnutí. 

Z vánoční akce 2016

V restauraci Oáza v Porubě jsme 9. prosince 2016 zakončili tradiční mikulášskou schůzkou kaktusářský rok. Nechyběl dobrý gulášek, přednáška, bohatá tombola zpestřená aukcí vzácných rostlin. Ale především šlo o setkání přátel nejen z ostravského klubu, ale také Frýdku-Místku, Brna, dalších míst Moravy a Slezska a také z Polska. Spokojené kaktusáře si můžte prohlédnout na fotce.

Nahoře zleva: Vítězslav Langer, Otakar Potyka st., Josef Martiník, Jan Miketa, Vlado Kaleta, Martin Švidrnoch, Jaroslav Procházka, Jiří Zálesný, Ladislav Kuchař, Jiří Číp, Ota Potyka ml., Antonín Kupka, Jaromír Chvastek, Tomáš Grygar, František Frýdl, Vladimír Skoumal, Stanislav Slovák, Petr Ritz, Jaroslav Doubrava, Jan Šťastný, Martin Kolínek, Jarmila Miketová, Vlastimil Soukup, Josef Achrer, Andrzej Wandzik, Eugeniusz Skurowski, Jaromír Wilk, Leopold Gela, dole: Pavel Klouda, Jindřich Pospíšil, Petr Lichý a kluci Petr Lichý ml., a Filip Vavrečka, Ota Ostravský, Václav Zdrálek (foto Lumír Král).

Novinky na webu

Fotogalerii výstavy najdete v sekci Výstavy a článek o zájezdu na Slovensko v sekci Zájezdy.

Výzva členům

Chcete pestřejší webové stránky? Přispějte několika informacemi o sobě a své sbírce do sekce Členové. Informace zašlete administrátorovi. 

Pavel Klouda

Porubští kaktusáři

V nedávné době, spíše před nějakým pátkem, v Ostravě působily dva kluby, než došlo k jejich spojení. Proto nelze nevzpomenout letošní výročí Porubských kaktusářů, kteří by oslavili 50 let své činnosti. Vzpomínka s fotografiemi je v této příloze.

Lumír Král

Nejen kaktusy živ jest kaktusář. Když rozkvetou na zahradě delospermy, je na co koukat. Klepněte na Delo_2014.

Stojí kaktusaření hodně mého času?

Pavel Klouda

Je pravda, že se kaktusaření stává koníčkem spíše starších, nebo nám vyrůstá mladá kaktusářská generace?

Kaktusaření je oblíbený koníček mužů. Je to pravda?

Pavel Klouda

Jako milovník kaktusů nejraději:

Pavel Klouda

Vážení
přátelé, po téměř dvouletém úsilí mohu sdělit pěstitelům kaktusů pozitivní
zprávu týkající se změny nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely
trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a
houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství
větší než malé ve smyslu trestního zákona. Opětovně jsem počátkem letošního
roku kontaktoval ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila a požádal ho, aby v v
rámci vyhodnocení dopadů výše uvedeného nařízení vlády nechal posoudit výhrady
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (SČSPKS) vůči
nařízení vlády č. 455/2009 Sb. , které jsem současně, jménem SČSPKS,
zformuloval. Na základě vyhodnocení dopadů, byl usnesením vlády č. 281/2011 ze
dne 20.4.2011 uložen ministru spravedlnosti úkol, aby předložil vládě do
31.10.2011 návrhy změn nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Expertní skupina
identifikovala možné aplikační problémy předmětného nařízení a zpracovala návrh
změny. K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřily všechny dotčené rezorty bez
zásadních připomínek. Návrh je tak vládě ČR předkládán bez rozporu. Pro nás
kaktusáře dochází k významné změně, když z přílohy č. 1 nařízení vlády č.
455/2009 Sb. se vypouští rostliny
obsahující meskalin. Úsilí výboru SČSPKS bylo tímto završeno. Lofofory
bychom měli opět pěstovat bez obav z kriminalizace pěstitelů.

Jarda Vích

O zrušení latiny se jednalo asi 20 let, návrh na zrušení povinné latiny a zavedení angličtiny  3x na  Botanických Kongresech neprošel, nakonec vloni prošel, prosadili si to Američané, aby se nemuseli s latinou trápit.

Latina byla zavedená jako povinná v roce 1935 za účelem odstranění balastních popisů. Do roku 1935 bylo možno publikovat nové druhy v jakémkoliv národním jazyce a prakticky kdekoliv, v novinách, cestopisech...

Vezměte si třeba Friče, který napsal v nějakém cestopise že našel v Andách rostlinu, byla malá a kvetla červenými květy, Frič dostal horskou nemoc puno z řídkého vzduchu a starala se o něj servírka v hotelu, a on z vděčnosti to po ní nazval. Tedy jméno to má, popis taky. Tyhle popisy byly do r. 1935 sice platné, ale nanic. Typ, typifikace, uložení typu v herbáři v roce 1935 ještě neexistovaly. Zavedením povinné latiny byli autoři nuceni popisovat v odborných botanických časopisech, většinou redigovaných a recenzovaných, odpadly popisy v nedělní příloze Národní politiky, cestopisech a v různých podobných publikacích.

Nový Kód platný od letošního roku jsme ještě neviděli, nikdo neví, co tam všechno změnili, ty změny jsou na těch pravidlech nejhorší a způsobují další, nechtěné a netušené změny ve jménech jinde.

Platí však, že od ledna letošního roku postačí stačí popis (diagnóza) v angličtině, ta je však povinná!

Jiří Zázvorka, Bot. ústav ČAV