Aktuální informace
Přednášky SPKS Praha
Pražský spolek pořádá cyklus on-line přednášek. Podrobnosti najdete na www.spks.cz.
Schůzka v únoru i březnu se ruší
A nikdo nedokáže říci, jak to bude v dubnu.
Únorový Ostník
Druhého února bylo vyvěšeno druhé číslo ročníku 2021 Ostnik číslo 2.
Ať máte co číst v době, kdy návštěvy a akce nejsou možné, rozhodli jsme se pravidelně přidávat vydaná čísla klubového časopisu Ostník. Nová i starší čísla hledejte v menu "Články".
Zlatý Alberto 2019
Přečtěte se článek o setkání přátel u Ing. Vícha u příležitosti udělení ocenění Zlatý Alberto 2019.
Zájezd 2019
Přečtěte si článek a prohlédněte fotky v sekci Zájezdy.
Ustroň 2019
V sekci Články si můžete přečíst o letošní mezinárodní akci v polské Ustroni.
Výzva členům
Chcete pestřejší webové stránky? Přispějte několika informacemi o sobě a své sbírce do sekce Členové. Informace zašlete administrátorovi.
Pavel Klouda
Delospermy Lumíra Krále
Nejen kaktusy živ jest kaktusář. Když rozkvetou na zahradě delospermy, je na co koukat. Klepněte na Delo_2014.
Výsledky ankety 2013
Stojí kaktusaření hodně mého času?
1. | Ano, dělí se o něj poctivě s dalšími mými zálibami. | 219 |
2. | Ano, věnuji mu všechen volný čas | 170 |
3. | Ne, ale kaktusy určitě nezanedbávám | 146 |
4. | Ne, a proto mi kaktusy většinou odejdou. | 112 |
5. | Ne, ale má kaktusy zanedbávání nějak přežívají. | 109 |
6. | Ano, věnuji mu většinu ze svého volného času. | 100 |
Pavel Klouda
Výsledky ankety 2012
Je pravda, že se kaktusaření stává koníčkem spíše starších, nebo nám vyrůstá mladá kaktusářská generace?
1. | Mám mezi 51 a 60 lety. | 141 |
2. | Mám méně než 20 let. | 135 |
3. | Mám mezi 41 a 50 lety. | 122 |
4. | Mám mezi 31 a 40 lety. | 118 |
5. | Mám mezi 20 a 30 lety. | 101 |
6. | Je mi víc než 71 let. | 080 |
7. | Mám mezi 61 a 70 lety. | 073 |
Kaktusaření je oblíbený koníček mužů. Je to pravda?
1. | Jsem kaktusář. | 306 |
2. | Jsem kaktusářka. | 206 |
Pavel Klouda
Výsledky první ankety (2010 - 2011)
Jako milovník kaktusů nejraději:
1. | Vysévám semínka a těším se co z nich vyroste. | 203 |
2. | Pozoruji virtuální krásu rostlin na www stránkách věnovaných kaktusaření. | 161 |
3. | Cestuji po kaktusářských akcích a obdivuji sbírky. | 151 |
4. | Kochám se pohledem na rostliny a těším se až rozkvetou. | 145 |
5. | Přesazuji rostliny a hledám pro ně ideální místo. | 118 |
6. | Jezdím (jezdil bych, kdyby..) na naleziště, kde rostou přímo v přírodě. | 113 |
Pavel Klouda
Hrozba kriminalizace kvůli meskalinu končí !
Vážení
přátelé, po téměř dvouletém úsilí mohu sdělit pěstitelům kaktusů pozitivní
zprávu týkající se změny nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely
trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a
houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství
větší než malé ve smyslu trestního zákona. Opětovně jsem počátkem letošního
roku kontaktoval ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila a požádal ho, aby v v
rámci vyhodnocení dopadů výše uvedeného nařízení vlády nechal posoudit výhrady
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (SČSPKS) vůči
nařízení vlády č. 455/2009 Sb. , které jsem současně, jménem SČSPKS,
zformuloval. Na základě vyhodnocení dopadů, byl usnesením vlády č. 281/2011 ze
dne 20.4.2011 uložen ministru spravedlnosti úkol, aby předložil vládě do
31.10.2011 návrhy změn nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Expertní skupina
identifikovala možné aplikační problémy předmětného nařízení a zpracovala návrh
změny. K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřily všechny dotčené rezorty bez
zásadních připomínek. Návrh je tak vládě ČR předkládán bez rozporu. Pro nás
kaktusáře dochází k významné změně, když z přílohy č. 1 nařízení vlády č.
455/2009 Sb. se vypouští rostliny
obsahující meskalin. Úsilí výboru SČSPKS bylo tímto završeno. Lofofory
bychom měli opět pěstovat bez obav z kriminalizace pěstitelů.
Jarda Vích
Latinské popisy – diagnózy zrušeny!
O zrušení latiny se jednalo asi 20 let, návrh na zrušení povinné latiny a zavedení angličtiny 3x na Botanických Kongresech neprošel, nakonec vloni prošel, prosadili si to Američané, aby se nemuseli s latinou trápit.
Latina byla zavedená jako povinná v roce 1935 za účelem odstranění balastních popisů. Do roku 1935 bylo možno publikovat nové druhy v jakémkoliv národním jazyce a prakticky kdekoliv, v novinách, cestopisech...
Vezměte si třeba Friče, který napsal v nějakém cestopise že našel v Andách rostlinu, byla malá a kvetla červenými květy, Frič dostal horskou nemoc puno z řídkého vzduchu a starala se o něj servírka v hotelu, a on z vděčnosti to po ní nazval. Tedy jméno to má, popis taky. Tyhle popisy byly do r. 1935 sice platné, ale nanic. Typ, typifikace, uložení typu v herbáři v roce 1935 ještě neexistovaly. Zavedením povinné latiny byli autoři nuceni popisovat v odborných botanických časopisech, většinou redigovaných a recenzovaných, odpadly popisy v nedělní příloze Národní politiky, cestopisech a v různých podobných publikacích.
Nový Kód platný od letošního roku jsme ještě neviděli, nikdo neví, co tam všechno změnili, ty změny jsou na těch pravidlech nejhorší a způsobují další, nechtěné a netušené změny ve jménech jinde.
Platí však, že od ledna letošního roku postačí stačí popis (diagnóza) v angličtině, ta je však povinná!
Jiří Zázvorka, Bot. ústav ČAV