návody

Piktogramy

Místo zdlouhavých informací jsou postupně u jednotlivých rostlin vybraných v galerii základní informace, které se týkají umístění, zimování, nároků na zeminu a zálivky. Je-li použito více piktogramů, je více možností.

Umístění

Plné
slunce
Mírné
zastínění
Polostín Rozptýlené
světlo
Možnost
letnění

Zimování

Pokojová
teplota
(18 - 22°C)
Mírný chlad
(15°C)
Střední chlad
(10 - 15°C)
Chlad,
bez mrazu
(5 - 15°C)
Mrazuvzdorný

Zemina

Složky:
- zahradní nebo luční zem (soil)
- říční písek a drobný štěrk (grit), pemza, perlit
- rašelina (peat)
- vápenec, dolomit (limestone)

Základní Základní
s vápencem
Minerální Minerální
s vápencem
Humózní

Zálivka

Pravidelná Nárazovitá,
po vyschnutí
Nárazovitá,
opatrná

Na začátek stránky.

Pavko

Pouštní růže

Co to je?

Nemusíte být kaktusářem, sukulentářem a už vůbec ne velkým specialistou, aby si vás nepodmanila rostlina s názvem Adenium obesum. Kaktusář by lpěl na latinském názvu, ale obyčejnému milovníku krásy rostlin stačí pěkné české pojmenování pouštní růže. Pokud vám na této kytce bude připadat něco podobného oleandru, nemýlíte se, patří do jeho blízkého příbuzenstva. Je to jeho tlustý, ale odolný bratříček - krásný svými květy až 6 cm v průměru, rubensovskými tvary kmene, ale také, jako u oleandru, náležitou jedovatostí (takže nekonzumujeme, těšíme se pouze krásou).

kvetoucí pouštní růže 1

Kam s ní?

V bytě pouštní růži umístíme na okenní parapet. Tam, kde je alespoň půl dne sluníčka. Zhruba od konce května do půlky září může klidně stát venku na slunci. Letnění mám odzkoušené po mnoho let a rostlinám prospívá. Pouze dlouhá deštivá období vedla k poškození konců větviček, ale následující slunné dny vše napravily. Přes zimu ji ponechme v bytě na okně v pokoji, kde neklesá teplota pod 15 stupňů. Je potvrzeno, že průměrné teplotní podmínky jí vyhovují více než výheň v nějakém špatně větraném skleníku. Co nám z toho plyne? Že jde o pokojovou kytku a přečteme-li si dále věty o péči o ni, uvidíme, že dokonce o kytku skromnou a vděčnou.

Péče

Neočekávejme, že pouštní růže bude bohatě olistěná. Zcela přirozeně nese listy jen poblíž růstového vrcholu slabších větví, a to jen za vegetace. Zálivku přizpůsobíme stavu olistění. Čím více je na větvích listů, tím více vody musí pouštní růže dostat. V létě klidně zalévejme dvakrát týdne. V době plné vegetace jednou za 14 dní přihnojme v zálivce - existuje spusta hnojiv na pokojové rosliny. Někdy v druhé půlce podzimu začíná vegetační klid. Zjistíme ho jednoduše - listy žloutnou a opadávají. Zálivku pak redukujme na minimum, u starších rostlin ji v zimních měsících zcela přerušíme. Do čeho sázet? Pouštní růži vyhovuje výživnější substrát (můžeme si v hobby marketu koupit třeba substrát pro pelargonie a smíchat ho asi s jednou třetinou říčního písku). Nezapomeňme na dobrou drenáž na dně nádoby. Mladé rotliny na jaře přesadíme. Budete překvapeni, kam se hlína poděla, protože značnou část prostoru bývalého květináče vyplňují kořeny - cvalíci. Někdy tolik, že ani nejdou z květináče vyklepnout. Přesazené rostliny můžeme nechat mírně povytažené ze substrátu, ať jsou obnaženy pěkné tvary ztloustlých kořenů. Nebojte se přistřihnout dlouhé výhony. Hluboký řez rostliny snáší bez obtíží. Můžete si i bez uměleckého záměru vytvořit pěknou sukulentní bonsaj. Pouštní růže na doprovodných fotografiích byla v brzkém jaru zkrácena na polovinu a vůbec jí to neublížilo. Pokusíte-li se zakořeňovat odstřihlé výhony, bude to poměrně obtížné. Daleko jednodušší je rostliny pěstovat ze semen, z nich také vyrostou hezčí tlouštíci.

kvetoucí pouštní růže 2

Na škůdce rostlina není příliš náchylná, pokud si domů odněkud z květinářství nepřineseme vlnatku, kořenové červce nebo nějaké jiné potvory, které se nám rozšíři na všechno. Viděl jsem u kolegy na adeniích molice, asi neměly k snědku nic chutnějšího. Taky se může stát, že na koncích větviček začnou vyrůstat pokroucené listy. Tady bych dal vinu nenápadným muškám třásněnkám. Insekticidem je zlikvidujeme.

Nabídka

Máte-li o pouštní růže zájem, jsou vám k dispozici v nabídce rostlin.

Na začátek stránky.

Pavko

Jak roubovat kaktusy

Proč roubovat?

Roubováním necháme přirůst roub roubovaného kaktusu na vhodnou podnož. Posléze pěstujeme podle nároků podnože, která roub vyživuje. Kaktusy roubujeme zejména z těchto důvodů:
- když jsou choulostivé a na vlastních kořenech je jejich pěstování obtížné (zejména z důvodu rizika hniloby),
- když chceme urychlit růst kaktusu a vyvolat kvetení třeba o několik let dříve, než by se tomu podařilo na vlastních kořenech,
- když zachraňujeme rostlinu, které uhnily kořeny.
Roubováním ovšem někdy vyvoláme takový růst roubu, kdy se tvoří odnože u jinak neodnožujícího kaktusu, nebo roub narůstá do nepřirozené velikosti a je jak nafouklá bublina.

Jak na malé semenáčky

Jako podnož si vybereme delší výhony rostliny Selenicereus. Připravíme si čistou žiletku. Nařežeme cca 5 cm dlouhé špalíčky podnože a po namočení do růstového stimulátoru je napícháme do substrátu (například prodávaného substrátu pro výsevy a množení). Pinzetou vytaháme patřičný počet semenáčků z výsevní misky. Pak žiletkou seřízneme plátek vršku podnože. Opatrně uchopíme semenáček a při řezu žiletkou roub nasuneme na ni. Pak žiletku přiložíme k řezné ploše podnože a opatrně - třeba špičkou tužky přesuneme roub na podnož. Upravíme jeho polohu tak, aby roub protínal kruhový cévní svazek na podnoži. Velmi jemným přimáčknutím na hlavičku roubu mu dáme pokyn, aby co nevidět přirostl. Takto lze do jednoho květináčku zasadit podnoží co se jich tam vejde. Květináčky umístíme do vlhkého prostředí - například do skleněné nádoby a zakryjeme sklem. Protože v takovémto prostředí je vysoké riziko houbových chorob, které mohou napadnout řeznou plochu, přestříkneme rostliny fungicidem. Květináčky zavlažíme podmokem vodou s fungicidem (např. Previcurem - stačí 1 ml na litr).

Nádobu uložíme do zastíněného místa skleníku. Po týdnu můžeme sundat sklo a kontrolovat, jak jsme byli úspěšní. Rouby, které nepřirostly, po tomto zahájení větrání brzy seschnou, ale pokud jsme byli pečliví, ztrát nebude mnoho. Spíš se občas stane, že netrefíme cévní svazek podnože a roub roste velmi neochotně. Pokud jsme sázeli hustě, asi po měsíci můžeme rostliny rozsadit. V té době už bychom měli vidět přírůstky. Velmi vitální podnož vyhání božní výhony, které seřezáváme.

První obrázek ukazuje asi 10 denní roubovance, druhý rostoucí roub asi 3/4 roku po roubování.

roubování

roubování

Mladé semenáčky se roubují často také na Pereskiopsis. S podnoží se hůř manipuluje, ráda vám v ruce zanechá při každém dotyku plno nepříjemných jemných trnů. Používají se jen vrcholové řízky. Pokusit se můžete i o roubování na Echinopsis (na obrázku dále) nebo jinou podnož, ale semenáčky je lépe nechat trochu povyrůst na jedné z předchozích podnoží a pak přeroubovat. Pokud roub na podnoži pěkně roste, můžeme podnož zkrátit a zapustit do země. (Samozřejmě to neuděláme u bezchlorofylového kaktusu). Podnož zakoření, není vidět a kaktus vypadá jako pravokořenný. Jediná potíž je v tom, že je-li touto podnoží Pereskiopsis, nezřídka po nějakém roku uhnije, což poznáme dost pozdě. Navíc tato podnož bývá do roubu silně vrostlá. Budeme-li dlabat ven shnilou podnož, budeme mít v roubu pěknou díru.

roubování

Jak na větší rostliny

Roubujeme-li „větší než malé” semenáčky, je třeba roub upevnit. Fotografická ukázka postupu využívá jako rouby odnože bezchlorofylového Gymnocalycium mihanowichii a jako podnož články Hylocereus triangularis. Tato podnož se chová podobně jako Selenicereus, tedy můžeme ji napíchat do humózní zeminy. Použijeme-li jako rouby kaktusy „větší než malé”, pak můžete postupovat podle fotografií. Jediné, co není fotograficky zachyceno, je řez roubu. Rouby jsou přichyceny gumičkami z nastříhaných chirurgických rukavic. Roubem lehce pojezdíme po řezu podnože, abychom vytlačili bubliny a přebytečnou šťávu. Ošetření podnože proti houbovým chorobám je provedeno hliníkovým práškem. Rostliny po roubování dáme do stínu, ale, pokud nejde o semenáčky, je zbytečné je přikrývat sklem.

roubování

roubování

roubování

roubování

roubování

roubování

roubování

roubování

roubování

Pozor na zimování. Hylocereus je citlivý na chlad, a v jeho důsledku jej může snadno zachvátit hniloba. Zimujme jej při pokojové teplotě. Běžněji se používají pro trvalé roubování Eriocereus jusbertii a Trichocereus pasacana. Já osobně používám nejčastěji Myrtillocactus geometrizans, Echinopsis aurea (nevýhodou tohoto rodu je tvorba odnoží, které je třeba odebírat), Astrophytum myriostigma a Astrophytum capricorne. (Za méně obvyklé roubování na astrophyta vděčím návštěvě u přítele Františka Dostála v jeho pardubické sbírce.) Vybrané podnoži se po seříznutí musí zkosit hrany, neboť při zasychání se temeno propadá a vznikl by důlek, který by mohl roub odtrhnout nebo by se tu mohla shromažďovat při zálivce voda. Na ukázkách níže vidíte výsledky.

Mammillaria theresae a saboae, jejíž odnože mi poslal kamarád ze Španělska, jsem rouboval na Myrtillocactus geometrizans:

roubování

Po týdnu rostlinky Pediocactus peeblesianus, Toumeya papyracantha aj. přeroubované z Pereskiopsis na Astrophytum myriostigma - capricorne vypadají takto:

roubování

Mammillaria herrerae na Astrophytum myriostigma vyhlíží velmi pěkně (výsev a roubování z loňska):

roubování

Discocactus horstii na Myrtillocactus geometrizans bohatě a pravidelně kvete:

roubování

Roční rostliny rodu Discocactus, Uebelmannia na Myrtillocactus geometrizans a na dalším obrázku stejně staré Obregonia, Echinomastus na Echinopsis aurea resp. na Astrophytum myriostigma:

roubování

roubování

Starší rostliny (6 - 8 let) Ariocarpus na Echinopsis aurea:

roubování

Týden naroubovaný Turbinicarpus na Echinopsis aurea:

roubování

Když se to nepovede

Nepřiroste-li pár dnů či týdnů starý semenáček, poznáme to záhy, zpravidla seschne a není jeho záchrany. Když se tak stane u většího roubu, roub neroste, časem se u něj mohou objevit i kořínky. Je-li stále živý, pokusíme se o jeho záchranu a přeroubujeme jej. Na obrázku je vidět, jak nepřirostl roub Obregonia denegrii na Echinopsis mirabilis. Na následném obrázku je přeroubovaný na Myrtillocactus geometrizans:

roubování

roubování

Pěstování podnoží

Velmi rychle lze namnožit Selenicereus, Pereskiopsis, Hylocereus. Z řízků v dobré zemi a za přihnojování rostou velmi rychle. U sloupovitého Myrtillocactus geometrizans také není problém vrcholové řízky z roubování zakořenit. Nepovedené roubování nám dá matečné rostliny podnoží, kterým odebíráme a zkořeňujeme odnože. U jiných druhů si musíme dostatek podnoží předem napěstovat z výsevů semen. A výsevy, to u že je jiná kapitola.

Na začátek stránky.

12. srpen 2009, Pavko

Pěstování kaktusů

Úvod

Při pěstování vycházíme z toho, že kaktusy rostou v přírodě v místech s velkým množstvím světla v nejrozmanitějším prostředí od stepí po pralesy, od míst u moře po hory 5 km nad mořem, od míst se stálou vysokou teplotou až po místa, kde v zimě klesá teplota hluboko pod bod mrazu. U většiny druhů je doba vegetace (období dešťů) střídána dobou vegetačního klidu, kdy kaktusy žijí ze zásob ve svém těle.

Umístění kaktusů

V bytě hledáme nejsvětlejší místo - parapet na okně na jižní nebo jihovýchodní straně. Možný je i východ, příp. západ. Vhodné je zkonstruovat předokenní skleníček, kam lze kaktusy umístit již koncem března (chránit před mrazíky překrytím fólií na noc!) Jestliže byly zimovány ve tmě, je nutno zjara kaktusy stínit např. hedvábném papírem, aby nedošlo k popálení zcitlivělé pokožky. Slabé popálení se projeví neškodným zčervenáním, silnější vyvolá světlé popáleniny, které mohou vést k úhynu. Stoupne-li teplota ve skleníčku nad 35 °C, je nutno větrat. V létě mohou být kaktusy na volném vzduchu, chráněné pouze před deštěm. V zimě umisťujeme kaktusy na suchém stanovišti při asi 12 °C. Kaktusy můžeme nechat v květináčcích nebo je vyjmeme a zabalíme do papíru. Na uskladnění se hodí nevytápěné místnosti, spíže, sklepy, apod. Měl by zde být suchý vzduch, neboť vlhkost muže vyvolat vegetaci a kaktusy se pak za nedostatku světla deformují (rostou do špičky). Na toto stanoviště dáme kaktusy koncem října s naprosto suchou zemí.

Půda

Musí být především propustná. Běžnou zeminu (ne rašelinový substrát!) smícháme s říčním pískem v poměru 1 ku 1 a přimícháme asi 10 % rašeliny. Krček kaktusu je vhodné obsypat antukou nebo kamínky.

Přesazování

Nejvhodnější doba je počátkem března. Po vyklepnutí z květináče starou půdu oddrolíme z kořenů. Staré a zaschlé kořeny odřežeme ostrým nožem. Rostliny 3 dny necháme ležet, aby zaschly případné ranky (nebezpečí infekce) a pak je zasadíme. Květináč volíme jen o málo větší, než je průměr rostliny. Kořeny musí směřovat dolů.

Zalévání

Používáme dešťovou nebo odstátou vodovodní vodu. Na počátku vegetace, tj. od konce března 14 dní kaktusy jemně rosíme. Asi po 3 týdnech od prvního rosení, je-li příznivé počasí půdu na povrchu mírně navlhčíme. Postupně přidáváme vodu až během května přejdeme na normální zálivku. Ta spočívá v úplném prolití květináče tak, že přebytečná voda začne odtékat otvorem na dně květináče. Potom necháme půdu úplně vyschnout a znovu zalijeme. Častější zálivka škodí víc než když necháme kaktusy delší čas na suchu. Tak pokračujeme do poloviny září. V září snižujeme množství vody v zálivce, koncem září přestaneme zalévat. V období letních veder dochází u kaktusů k letní stagnaci, kdy kaktusy vlivem horka nejsou schopny přijímat vodu a jsou v klidu. V tomto období přerušíme zálivku, nebo prodloužíme intervaly zálivky na 10 až 14 dní. Na jaře a na podzim zaléváme ráno, v létě večer. Od října do března nezaléváme vůbec.

Rozmnožování

Nejčastěji rozmnožujeme kaktusy výsevem semen. Při výsevu je třeba dbát na sterilitu prostředí, neboť malé semenáčky velmi lehce podlehnou plísním. Půdu k výsevu předem propaříme. Můžeme např. použít zavařovacích sklenic a zavařovacího hrnce. Takto připravenou zeminu umístíme ve vrstvě asi 2 cm do výsevní nádoby, např. spodní krabičky od nanukového dortu, zavařovací sklenice, apod. Semena propereme v růžovém roztoku hypermanganu nebo 3 - 5 % peroxidu vodíku tak, že je nasypeme na dlaň, přidáme trochu roztoku a slabě v něm semena mneme prstem druhé ruky. Semena necháme oschnout. Buď přistoupíme k výsevu nebo pro jistotu ošetříme semena v práškovém fungicidu (např. fundazol, rozdrcený endiaron, euparen, apod.). Ošetření se snadno provede tak, že semena nasypeme do přehnutého hedvábného papíru, k nim přisypeme velmi malé množství fungicidu a semena lehce promneme uchopením přehnutého papíru mezi prsty z vnějšku. Semena pak vysejeme na povrch substrátu. Nesmí se zasypávat. Vysev v nádobě s odtokovým otvorem zavlažíme převařenou vodou tak, že ji dáme do vnější nádoby s převařenou vodou na dobu, než pozorujeme, že zvlhnul i povrch výsevu. Při použití skleněných nádob je vhodné mít do substrátu zavedenou trubičku, jíž přes nálevku opatrně zaléváme. Nádobku uzavřeme průsvitným víčkem a umístíme do prostředí s teplotou kolem 25 °C. Musí mít dostatek světla, ale ne přímé slunce. Nejlépe je vysévat na jaře, při výsevu např. v zimě musíme přisvětlovat. Kaktusy klíčí během několika dní až týdnů (až na některé výjimky). Při tom výsev udržujeme stále vlhký. Když se na kaktusech vyvinou první ostníky, můžeme přistoupit k pikýrování. Semenáčky necháme zaschnout, vyjmeme pomocí pinzety ze substrátu, jemně jej oddrolíme z kořínků a zasadíme do čerstvého substrátu. Kořínek má směřovat dolů. Sázíme na šířku semenáčků. Zavlažovat začneme 3 dny potom. Lépe je první týden často mlžit, nikoliv hned zalévat. Když semenáčky narostou, že se začnou dotýkat, pikýrujeme znovu. První sezónu jim poskytujeme pouze rozptýlené světlo. Obvykle narostou při správné péči do takové velikosti (hrášek, i více), že snesou suché přezimování jako dospělé rostliny. Menším rostlinám zajistíme světlé a teplé zimování s občasnou zálivkou. Kaktusy vytvářející odnože můžeme rozmnožovat vegetativně. Odnož odlomíme a necháme zaschnout. Zasadíme ji do suchého agroperlitu nebo písku. Po nějaké době (týdny) se objeví špičky čekacích kořínků. Pak rostlinu přesadíme do normální kaktusové zeminy a pečujeme o ně jako na počátku vegetačního období, tj. nejdříve rosení, pak mírná a nakonec obvyklá zálivka. Větší odnože řežeme před zimováním. Přes zimu vytvoří čekací kořínky. Můžeme využít i jarní období.

Na začátek stránky.

Pavko


Valid XHTML 1.0 Strict